Jizerská   50 v roce 2017 také za účasti   Milana Deckera

Rozhovor s naším předním běžkařem Milanem z jeho posledního závodu, který absolvoval za

SK Krchleby 1921

 

Reportérka:   Proč jste se rozhodl startovat v takovém prestižním závodě jakým  ČEZ Jizerská Padesátka bezesporu je?

Milan:   No to máte jednoduché, letos se Jizerská Padesátka běžela na 50km, je to její 50.ročník a mě bude letos také 50 let, a navíc když máte doma v kůlně zánovní Bambusky a trochu jeté Bohemky vychází Vám v pomyslné rovnici jediný výsledek

 

Reportérka:    Ano  výsledek necháme na konec, teď snad obligátní otázka, měl jste na trati nějaký krizový úsek a když tak na jakém kilometru?

Milan:   Správná otázka, abych posluchače a čtenáře nezdržoval výčtem jednotlivých kilometrů shrnu to – bylo to na každém!

 

Reportérka:   Ano i  to svědčí o náročnosti závodu ,kterým ČEZ Jizerská padesátka bezesporu je, ale přeci jenom …

Milan:   Máte pravdu možná psychicky byl nejnáročnější úsek mezi  43-44 kilometrem, kdy mi na pár metrech předjížděla v kopci i holka v zateplené minisukni …

 

Reportérka:   Z čeho jste měl během závodu největší strach?

Milan:   Že mě z kopce předjede zdravotně handicapovaný závodník (postižen nanismem – trpaslík), kterého jsem bral v kopci na 18 km – velice se mu tímto obdivuji a děkuji tímto, že mě vybičoval k co nelepšímu výkonu.

 

Reportérka:   Co Vám v závodě nejvíce pomohlo k zajetí Vašeho času?

Milan:   Snad úsek od 1.občerstvovací stanice, kde ležely stovky rozházených papírových kelímků po trati a mě se náhodně nalepily zespoda na skluznici běžek, na levé dva, na pravou jeden a hned následující trať byla shodou okolností do nejprudšího stoupání v závodě – takže jsem tam šel „jako pán“. Na dalších občerstvovacích stanicích se mi již tento kousek nepovedl, navíc občas následovala rovinka, takže jsem se ani příliš o tento trik nesnažil, navíc nevím jestli je to součástí klasického stylu - trochu  tím riskujete diskvalifikaci.

 

Reportérka:   Co Vás na trati nejvíce překvapilo?

Milan:  Když jsem si dle svého času a únavy myslel, že jsem na 30 km, projížděl jsem právě okolo první měřící traťové cedule s nápisem 18 km, a jaké bylo moje překvapení,  když hned druhá cedule nesla nápis 19 km, počátku jsem to považoval za chybu organizátorů, ale zanedlouho se ukázalo, že tyto cedule označovaly počet ujetých km a ne kolik zbývá do cíle.

 

 

Reportérka:  Myslíte, že máte rezervy k dosažení lepšího výkonu, než který jste podal nyní

Milan:  Tak samozřejmě vždy je co zlepšovat, letos mi tento padesátý ročník nezastihl v zrovna nejlepší formě (těžší průběh ptačí chřipky jen pár dní před závodem ) a i s odstupem doby člověka napadne, že by na takový závod, kterým ČEZ Jizerská Padesátka bezesporu je bylo potřeba trochu potrénovat, alespoň trochu ty Bambusky a Bohemky oprášit to je jedna stránka věci ta osobní, ale na straně druhé se ukázalo, že velkou zásluhu na výkonu závodníka má jeho přípravný tým v mém případě především lidi okolo Staňkovského  C týmu, nebudu jmenovat, Petra P., Helena J., Milca H., Mira S. Mira Š., Ondra B., Marek P. Roman D., z Krchleb Miloš D.,  a jiní  – tak zpackaná příprava skluznice běžek na tak tak prestižní závod se hned tak nevidí.

 

Reportérka:   Máte tedy na závěr kromě poděkování přípravnému výboru a realizačnímu týmu nějaký přímý vzkaz pro jeho členy

Milan:   Snad jedinou větu, která se mi honila celý závod v hlavě: „PŘÍŠTĚ SI NA TOM JEĎTE SAMI“

 

Redaktorka:   A co samotní organizátoři závodu ČEZ Jizerské padesátky, máte nějaké připomínky, případně typy na zlepšení

Milan:   Vlastní organizaci hodnotím velmi kladně, jen bych uvítal větší zviditelnění té jejich skupiny ČEZ – všichni závodníci jsme to měli na zádech, jejich reklamu vedle svého startovního čísla „skupina ČEZ“  co to je za hudební skupinu?, co vlastně hrají?, kdy a kde koncertují a kde se na ně dají sehnat lístky?, asi to bude nějaká skupina pro mladé, že ji neznám.

 

Redaktorka:   A nějaké motto k závodu na závěr

Milan:  Závod má své neopakovatelné kouzlo, především pro ty, kterým je padesát, každý kilometr je pak jako rok života a od čtyřicátého už jedete většinou z kopce i když to vnímáte jako do kopce.

 

 Milan Decker, číslo závodníka 5084

Celkové pořadí : 3482

Čas v cíli: 5:10:59.7

Ztráta na vítěze: 3:15:06.6

 

ZPĚT NA ÚVODNÍ STRÁNKU